Kniha s podtitulem Studie k Augustinovi, Plótinovi, Abelardovi, Dionysiu Areopagitovi a Anselmovi obsahuje šest studií k dějinám pozdně antického a středověkého myšlení, soustředěných kolem dvou tematických ohnisek, na nichž je patrná kontinuita i diskontinuita mezi filosofií antiky a středověku. Prvním z těchto témat je otázka idejí, obecného a jednotlivého, druhým pojetí věčnosti a času. Přílohu tvoří Abelardův výklad obecnin podle Logica „Ingredientibus“.