To, co bývá zvykem chápat jako krizi ekonomickou, respektive finanční, je ve skutečnosti celkovou krizí západních společností.
Co je vlastně žitým náboženstvím dneška – ekonomie a vzývání Růstu?
Neleží jedna z obtíží dneška v potlačené religiozitě?
Krize není víc než konec jedné dějinné epochy a začátek jiné. Jak se projevuje současný individualismus a k čemu spěje?
Je stát největším dobrem nebo základním prokletím?
Je náš osud nějak podobný osudu domácích zvířat, chovaných jako hýčkaní mazlíčkové i brutálně využívaný živý „materiál“?
Lze se z chodu dějin poučit, jak historický proces vlastně vzniká?
Jak by mohla Evropa vypadat za několik dekád?