Paměť a dějiny 3/2015

Helsinské konference (1973–1975) a jejich vliv na Československo jsou hlavním tématem nového čísla revue Paměť a dějiny. Jednání Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě dospěla v roce 1975 k řadě úmluv známých jako Helsinské smlouvy, které měly nově uspořádat a vylepšit vztahy mezi Východem a Západem. Na základě těchto smluv se také očekávalo „oteplení“ poměrů v nedemokratických režimech střední a východní Evropy, neboť jejich představitelé se podpisem dohod zavázali k dodržování lidských práv. Obecně je podpis „Helsinek“ vnímán jako začátek konce komunistických režimů, reálně ale po roce 1975 k žádným výrazným změnám nedošlo, jak se dozvíte například ve studii Jana Rychlíka Závěrečný pakt z Helsinek a cestování československých občanů do zahraničí nebo v textu Prokopa Tomka Rodiny rozdělené železnou oponou a Helsinský proces.

Na padesátá léta v Praze a šedesátá léta v New Yorku vzpomíná v rozhovoru slavná fotografka Eva Fuková. Představujeme také slovenského disidenta Marcela Strýka a zároveň popisujeme, jaký postoj ke Strýkovi zaujala StB a jakou pozornost mu věnovala. Jan Horník se věnuje útěku z jáchymovského lágru Nikolaj, Jaroslav Rokoský se zabývá osudem Josefa Chalupy, strážmistra SNB, který se obrátil proti komunistům.

Ani ve třetím čísle roku 2015 nechybí další pravidelné rubriky jako Galerie, Recenze a anotace ad.