Publikace si neklade za cíl stručně a přehledně popsat průběh historických událostí na území nynější České republiky, snaží se především o svébytné autorské uchopení jednotlivých témat a období. Takové pojetí odpovídá současnému stavu historického bádání. Autorům jde o problémovou bilanci těch kapitol dějin českých zemí, které pokládají za relevantní a důležité, a dávají proto přednost spíše volnějšímu esejistickému pojetí. Východiskem knihy není koncept „národních dějin“, tedy jakési zásobárny příběhů. Dějiny českých zemí jsou nahlíženy jako historie proměnlivého teritoria začleněného do přirozených středoevropských a evropských souvislostí (geografických, tematických i metodologických).