Z pozůstalosti překladatele francouzské poezie Adolfa Kroupy pochází útlý výbor z rozsáhlého díla svébytného autora, který se v Čechách knižního uvedení dosud nedočkal, třebaže si ho vážily velmi různé osobnosti z řad jeho kolegů literátů a okouzleni jím byli i čeští překladatelé zvučných jmen. Své první verše otiskl Pařížan Fargue už v roce 1894 a jeho poslední prozaické texty vyšly roku 1947. Po celé toto půlstoletí vznikaly básně a zejména poetické prózy, v nichž se prolíná sen s konkrétnem a matematika je poslušna příkazů přízraků.