Kniha básníka a spisovatele, jehož pomyslnými sudičkami byli Jan Skácel a Jaromír Tomeček. Ten označil autora za svého pokračovatele s tím, že Hule má skácelovskou poetiku a navíc je důvěrným znalcem přírody.
Není náhodou, že i tento soubor povídek vychází, jako jeho předchozí knihy, opět s ilustracemi Mirko Hanáka, jehož poetické akvarely doprovázely i Tomečkovy prózy. Huleho příběhy jsou o rybách jen zdánlivě. Děje kolem rybaření i velkých lovů jsou především o lidech - o rybářích na malých i velkých vodách. Nicméně to nejzanícenější psaní patří rybářům Třeboňska, kde autor žije a pracuje.

Autor na okraj svého psaní o rybách říká:
Ryby jsou jen záminkou k tomu, abychom více poznali sebe i přírodu. Málokteré prostředí a povolání je tak autentické, jako rybařina.